|
agronymum
|
Pomístní jméno, které pojmenovává pozemek
obdělávaný či jinak zemědělsky využívaný – pole, louka, pastvina, les,
vinice apod., např. pole Na sekeře, louka Šafranice, les Boroviny.
|
|
antroponymum
|
Vlastní jméno osobní – příjmení, křestní
jméno, přezdívka, pseudonym apod., např. Jan Josef Božan, Radovan Lipus.
|
|
apelativizace
|
Proces, kdy se z vlastního jména
(propria) stává obecné jméno, např. podle biblického města Sodoma označujeme
všeobecnou morální zkázu, nebo místo, kde dochází k neřesti, obecným
jménem sodoma. Opakem je proces proprializace.
|
|
apelativum
(též obecné jméno)
|
Jméno nevztahující se ke konkrétnímu,
jedinečnému objektu, např. řeka, muž, dům, lípa.
|
|
astronymum
|
Vlastní jméno kosmického objektu, např.
planeta Venuše.
|
|
bakalářská etymologie
|
Výklad původu jména, vycházející nejčastěji
ze spojení současné zvukové podoby jména s jinými jmény podobnými, ale
nepříbuznými. Na rozdíl od lidové etymologie její autor má určité vzdělání
v oboru, avšak postrádá schopnost kritického vědeckého myšlení a skepse.
S bakalářskými etymologie se setkáváme především v dílech starých
kronikářů, např. Kosmas, Dalimil, Václav Hájek, Jan František Beckovský.
|
|
berní rula
|
Soupis poddanské půdy v Čechách pro daňové
účely, pořízený k roku 1654. Obsahuje seznamy poddaných a také jména
vsí, samot, dvorů a gruntů.
|
|
bionymum
|
Vlastní jméno jedinečného živého objektu,
např. studentka Jana Horská, malíř Petr Brandl, pes Ben.
|
|
čelední přípona
(též patronymická přípona)
|
Přípona –ice (-ovice), kterou
byla tvořena místní jména, např. Michálkových (= ves lidí
Michálkových), Vítkovice (= ves lidí Vítkových), Petrovice (=
ves lidí Petrových).
|
|
desky zemské
|
Zápisy o jednáních před
zemským soudem, které evidovaly pozemkové vlastnictví a představovaly
základní pramen zemského práva. Byly vedeny od poloviny 13. do poloviny 19.
století.
|
|
etymologie
|
Jazykovědná disciplína o původu jmen a jejich
příbuznosti; např. základem místního jména Žďár je staročeské
sloveso žďářiti = vypalovat les.
|
|
exonymum
|
Vlastní jméno zeměpisné, které pojmenovává
objekt ležící v zahraničí, např. Vídeň, Rýn, Rakousko, Amerika.
Exonyma se často uplatňují také jako místní nebo pomístní jména, např. pole
Amerika, dělnický dům Kronštadt, hospoda Mexiko.
|
|
fytonymum
|
Vlastní jméno jedinečné rostliny, např. Žižkův
dub.
|
|
geonymum
|
Vlastní jméno zeměpisného objektu
nacházejícího se na zemském povrchu, např. město Brno, řeka Olza,
hora Praděd.
|
|
hodonymum
|
Pomístní jméno, které pojmenovává komunikaci
– cesta, pěšina, někdy také ulice, např. Umrlčí cesta, Bezručova stezka.
|
|
honorifikační jméno
|
Oslavný název, jehož úkolem není vyjádřit
charakter či vlastnictví objektu, ale oslavit významnou osobnost nebo
důležitou hodnotu, zejména politickou, např. Gottwaldov, Leningrad, náměstí Míru, třída Spojenců. Tato jména
jsou nestabilní, podléhají přejmenování.
|
|
hydronymum
|
Pomístní jméno, které pojmenovává vodní
zdroj, plochu či tok, např. řeka Odra, říčka Kamenice, Pstružný
potok, rybník Valcha, Stříbrná studánka.
|
|
chrématonymum
|
Vlastní jméno jedinečného lidského výtvoru,
např. firma Microsoft, Toleranční patent, román Roky
v kruhu, film Kolja.
|
|
jméno “po doškách”
(též jméno “po chalupě”)
|
Lidová pojmenování především venkovských
stavení a rodin, která je obývají, např. kde byla kovárna se říká U
Kovářů, pro rozlišení dvou stavení obývaných rodinami téhož příjmení se
použije křestního jména: U Jiříčků a U Jirků.
|
|
josefský katastr
|
Soupis poddanské a vrchnostenské půdy
pořízený pro daňové účely. Vznikl za vlády Josefa II. (1780 – 1790).
Pozemky evidoval podle obcí a pro jejich označení použil pomístní jména.
|
|
karolinský katastr
|
Soupis poddanské a vrchnostenské půdy ve
Slezsku pořízený pro daňové účely. Vznikl za vlády Karla VI. (1685 – 1740).
Obsahuje osobní a pomístní jména.
|
|
lidová etymologie
|
Neodborný výklad původu jména, vycházející
nejčastěji ze spojení současné zvukové podoby jména s jinými jmény
podobnými, ale nepříbuznými, např. Příbor od slova příbor (=jídelní
náčiní nebo místo u lesa), nikoliv z německého Freiburg.
|
|
metaforické jméno
|
Jméno přenesené na objekt na základě
podobnosti, např. jméno Benátky pro mokřinatá místa.
|
|
metonymické jméno
|
Jméno přenesené na objekt na základě
příčinného, časového nebo místního vztahu, např. jméno říčky Bystřice se
přeneslo na osadu na ní ležící.
|
|
místní jméno
(též oikonymum)
|
Geografický název objektu, který slouží
k bydlení a je pevně fixován na zemském povrchu. Nejčastěji jde o
jména měst a vesnic, např. Příbor, Ropice, Zábřeh nad Odrou.
|
|
mytební jméno
|
Zeměpisné jméno dokládající, jakým způsobem
kolonisté získávali na pralese půdu, např. Žďírec, Žďár, Příseka, Poruba,
Lazce, Polom, Třebovice.
|
|
oronymum
|
Pomístní jméno, které pojmenovává terénní
nerovnost – hora, kopec, pohoří, propast, jeskyně apod., např. hora Kněhyně,
pohoří Nízký Jeseník, propast Macocha.
|
|
patrocinium
|
Zasvěcení kostela, kaple nebo oltáře, např.
kostel sv. Václava, kaple sv. Josefa, chrám Božského
Spasitele.
|
|
pomístní jméno
(též anoikonymum,
traťové jméno)
|
Geografický název neobydleného objektu, který
je pevně fixován na zemském povrchu. Jde o jména polí, lesů, luk, rybníků,
řek, kopců, pohoří apod., např.Ostravice, Ondrášovy díry, Bělský les,
Lysá hora.
|
|
ANOIKONYMA
agronyma hydronyma oronyma hodonyma
|
|
posesivní přípona
(též přivlastňovací přípona)
|
Přípona –ov nebo -ín, kterou
byla tvořena místní jména, např. Vítkov (=Vítkův dvůr, statek), Bohumín
(=Bohumův dvůr, statek).
|
|
proprializace
(též onymizace)
|
Proces, kdy se z obecného jména
(apelativa) stává vlastní jméno, např. osady nesou často pojmenování podle
porostu – Habry, Lípa. Opakem je proces apelativizace.
|
|
proprium
(též vlastní jméno, onymum)
|
Jméno vztahující se ke konkrétnímu,
jedinečnému objekt – osobě, místu, instituci apod., např. spisovatelka Jarmila
Glazarová, město Brušperk, bar Dílo, nakladatelství
Votobia. Na základě konvence se obvykle píší s velkým počátečním
písmenem.
|
|
PROPRIA
geonyma bionyma chrématonyma
astronyma antroponyma
oikonyma zoonyma
anoikonyma fytonyma
|
|
pseudoantroponymum
|
Vlastní jméno jedinečné bytosti, považované
za živou, např. pohádková nebo mytická postava, např. Červená karkulka,
Batman, Zeus.
|
|
přehláska
|
Hlásková změna, k níž došlo během vývoje
jazyka nebo vlivem analogie, podobnosti s jiným slovem či slovním
tvarem; zadní samohláska se změnila na přední, např. v pozici po měkké
souhlásce: ľud - lid.
|
|
přezdívkové jméno
|
Jméno, většinou posměšné či hanlivé, které
místním dali obyvatelé sousedních obcí, např. Lubojaty, Kozojedy.
Přezdívková jména jsou typická především pro staré sídelní území.
|
|
raabizace
|
Hospodářská reforma spočívající v parcelaci vrchnostenských dvorů
a zrušení roboty na nich. Ke konci vlády Marie Terezie (1740-1780) navrhl
Franz Anton Raab reformu, podle které byla panská dominikální půda
rozdělena na nově zřízené poddanské grunty a robota byla nahrazována
peněžitou rentou.
|
|
sérionymum
|
Jméno sériového produktu, např. auto škoda,
zubní pasta odol.
|
|
služebné jméno
|
Jméno odvozené od zaměstnání
obyvatel, kteří byli většinou ve služebním vztahu k vrchnosti.
Služebná jména jsou typická pro nejstarší sídelní území; např. Psáry,
Bečváry, Dehtáry, Dehtáře.
|
|
stabilní katastr
|
Soupis veškeré půdy prováděný v rakouské
části habsburské monarchie v první polovině 19. století. Jeho součástí
byly podrobné mapy (tzv. indikační skizzy) v měřítku 1:2880, základ
dnešních katastrálních map. Stabilní katastr obsahuje mnoho pomístních
jmen.
|
|
tereziánský katastr
|
Soupis poddanské a vrchnostenské půdy pro
daňové účely, pořízený v 1. polovině 18. století. Jsou v něm zachycena
krom osobních jmen také jména pomístní.
|
|
toponomastika
|
Jazykovědná disciplína o zeměpisných jménech.
Spolupracuje především s historií a vlastivědou.
|
|
toponymie
|
Soubor zeměpisných jmen na jistém území,
v jistém textu apod.
|
|
toponymum
|
Vlastní jméno zeměpisné.
|
|
transonymizace
|
Proces, kdy vlastní jméno jednoho objektu je
přeneseno na jiný jedinečný objekt, např. podle zaniklé hospody U slunce
byl pojmenován hotel Slunce, jménem města byl nazván hotel Tábor,
podle řeky se země jmenuje Morava.
|
|
zoonymum
|
Vlastní jméno živočicha, např. pes Azor, kůň
Železník.
|